Je středa 27. 5. Přesně před 79 lety se náhle ozval v pražské ulici V Holešovičkách výbuch granátu. Josef Gabčík a Jan Kubiš naplnili cíl operace Anthropoid – provedli atentát na Reinharda Heydricha. Němci téměř okamžitě spustili odvetné běsnění, ze kterého muselo mrazit v zádech všechny, kteří měli s atentátem něco společného. Jako třeba Václav Růta a jeho rodina.
Pan Růta se narodil a vyrostl v Turnově, kam se později pravidelně vracel za příbuznými. Začátek války ho zastihl v Praze, tam měli Růtovi na Žižkově byt. Právě ten se stal prvním útočištěm výsadkářů Gabčíka s Kubišem. Rodina nabídla úkryt bez váhání, ač si museli býti vědomi případných následků. V malém bytě 2+1, kde žil Růta se ženou a synem, strávili parašutisté necelý týden.
Po zradě Karla Čurdy začalo gestapo pomocí brutálních výslechů a mučení, rozplétat síť spolupracovníků Anthropoidu. Jejich pozornosti nakonec neunikli ani Růtovi, kteří byli následně uvězněni v koncentračním táboře Mauthausen. Zde nacisté později oba rodiče i se synem popravili.
Atentát na Heydricha se stal jednou z největších akcí protifašistického odboje v Evropě a podle historiků měl přímý vliv na odvolání Mnichovské dohody. Pokud by platila, hledali bychom náš kraj na mapě Německa. Hrdinů, kteří se různými způsoby do operace zapojili, byli stovky. Kdyby kdokoli z nich v libovolný moment podlehl strachu, mohl celý plán ztroskovat. Nestalo se tak.
foto: Ústav pro studium totalitních režimů (Paměť a dějiny 4/2016)